Malířka, tanečnice a vášnivá milovnice koní.
29.03.2024 (12:00)
Rozhovor s multifacetovanou Laurou Bezděkovou: Malířka, tanečnice a vášnivá milovnice koní.
Vítejte na našem blogu! Dnes na vás čeká nádherný rozhovor s Laurou Bezděkovou, malířkou, tanečnicí a vášnivou milovnicí koní. Její život je plný barev, rytmu a nekonečné péče o tyto nádherné čtyřnohé tvory. Tanec pro ni není jen koníček, ale svým způsobem droga, která ji žene vpřed a dodává energii. Věří v sílu myšlenky a je přesvědčená, že naše myšlenky formují náš život. Připravte se na inspirující rozhovor, který vám možná změní pohled na svět kolem vás. Tak neváhejte a ponořte se do dnešního příběhu. Užijte si čtení!
Jaké emoce a pocity ve Vás vyvolalo rozhodnutí ukončit kariéru tanečnice? Můžete to prosím rozvést více do hloubky?
Cítila jsem smutek a zklamání z toho, že musím opustit svůj dlouholetý sen a vášeň. Neuměla jsem si život představit bez tance. Ale měla jsem silné bolesti a to mě donutilo už na další hodinu nedorazit. Byl to pocit, jako že všechno končí, prázdno. Ale život je krásný tím, že musíme jít dál, a tak jsem našla útěchu a pocit naplnění u koní.
Jak jste se vyrovnala s tím, že budete mít více volného času, který jste dříve věnovala tanci? Jaké to pro Vás bylo?
Přechod z aktivního tanečního života do období, kdy jsem měla více volného času, byl pro mě velmi náročný. Bylo to pro mě velmi těžké období, které vyžadovalo mnoho sebereflexe a hledání nových cest. Po čase jsem však pochopila, že můj život nekončí tím, že jsem ukončila kariéru tanečnice, ale naopak se otevírá nová cesta, na které můžu objevit nové vášně a zájmy.
Jak jste objevila svou vášeň pro malování? Jak Vás tato činnost obohacuje? Můžete prosím poskytnout více detailů?
Malování jsem objevila díky své rodině, ve které je umění velmi ceněné. Moji příbuzní jsou velmi talentovaní a většina z nich maluje, zpívá nebo hraje na hudební nástroj. Já sama jsem chodila na Výtvarnou uměleckou školu, kde jsem se malování věnovala. Po ukončení taneční kariéry jsem ale dlouho neměla inspiraci kreslit. Až po návratu k tanci, kde byl součástí i kůň, jsem začala opět malovat. Tato činnost mě obohacuje tím, že mi umožňuje vyjádřit své pocity a emoce, které jsem nedokázala vyjádřit slovy.
Jaký je Váš vztah ke koním a jak Vás obohacují ve vašem životě?
Kůň je pro mě nejen zvíře, ale také přítel a učitel. Vyrostla jsem s koňmi v naší rodině a byla jsem s nimi v kontaktu od útlého věku. Učí mě komunikovat, být trpělivá a zároveň mi poskytují klid a pohodu. Kůň je také pro mě velkou inspirací, jak v životě, tak v malování. Je pro mě nesmírně důležité mít koně ve svém životě a neumím si představit, že bych měla žít bez nich.
Mohli byste nás seznámit s tím, jak vypadá Váš život po ukončení taneční kariéry? Jaké aspekty vašeho nynějšího života považujete za klíčové pro udržení štěstí a vyrovnanosti mimo svět baletu?
Důležité pro mě je mít jinou vášeň, která by nahradila tu taneční. Tanec, stejně jako jakýkoli jiný sport, funguje pro mnohé tanečníky téměř jako droga - když z něj odejdete, může se vám život zdát prázdný. Proto je naprosto nezbytné mít jiný zdroj radosti a naplnění, aby člověk nepodlehl depresi.
Můžete nám přiblížit Vaše plány do budoucnosti? Chystáte se věnovat i něčemu jinému než malování a péči o koně, které v současnosti tvoří jádro vašich aktivit?
V první řadě se věnuji svému synovi, který pro mě znamená celý svět. Kromě toho bych ráda začala s novým stylem tance, konkrétně s flamencem. Ale nesmíme zapomenout, že péče o koně pro mě není jen koníčkem, nýbrž důležitou součástí mého života.
Můžete nám povědět více o Vaší nové roli jako o péči o koně a ježdění? Jak se vám daří přizpůsobit se tomuto novému životnímu stylu?
Místo toho, abych chodila do tělocvičny, nyní chodím do stáje. Je to zcela jiný způsob života, ale přináší mi to nesmírnou radost.
Jak se cítíte, když strávíte svůj čas s koňmi? Jaké emoce ve vás tato činnost vyvolává?
Když jsem s koňmi, cítím se naprosto autenticky. Je to jako bych se vrátila sama k sobě. Práce s koňmi mi přináší mnoho radosti. Uklidňuje mě už jen jejich přítomnost. Ale to, co mě skutečně naplňuje, je možnost učit se něco nového a vzdělávat se v jezdectví.
Jaké jiné "dveře" se vám otevřely po ukončení taneční kariéry?
Po ukončení taneční kariéry jsem se ocitla na křižovatce, kde jsem měla možnost otevřít nové "dveře" a vydat se jinou životní cestou. Jednou z těchto nových možností se stala práce s dětmi, které to v životě nemají jednoduché. Tato práce mě nesmírně naplňuje, dává mi pocit uspokojení a radosti z toho, že mohu pomáhat těm, kteří to opravdu potřebují. Kromě toho mi ukončení taneční kariéry umožnilo věnovat se více své jiné vášni, a to jezdectví. Teď mohu svůj čas věnovat terapii s koňmi a dalšímu vzdělávání se v této oblasti.
Co byste řekla lidem, kteří se bojí ukončit svoji současnou kariéru a otevřít nové dveře?
Každý z nás se v životě dostane do bodu, kdy se musí rozhodnout, zda pokračovat ve své současné kariéře nebo zkusit něco nového. Tento okamžik je často doprovázen strachem a nejistotou. Chtěla bych však těmto lidem říci, že i když je strach přirozený, neměli by se nechat odradit. Každý konec je také novým začátkem. Pokud jsou dveře, které chcete nebo potřebujete zavřít, je to z nějakého důvodu. Ale věřte, že když jedny dveře zavřete, otevřou se nové. A ty nové dveře mohou vést k něčemu mnohem lepšímu a uspokojujícímu. Musíte však chtít a věřit, že to je možné.