Jana Čubrdová
* 20. 3. 1942, Svitávka (Blansko), Česká republika (Czech Republic)
keramička, sochařka
národnost: česká
pohlaví: žena
Od tří let bydlela s rodiči v Moravské Třebové. V letech 1961–1965 už jako vdaná vystudovala Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně u profesorů Jaroslava Lukeše a Františka Šenka (tvarování a modelování plastických hmot) a Josefa Pěty (keramická technologie). Po ukončení studia byla zaměstnána v keramické výrobě Keralit v Litomyšli. Znamenalo to denně vytočit za směnu sto stejných váziček. Zde si podle vlastních slov „odzkoušela a vyplakala vlastní techniku“. V letech 1972–1979 byla ředitelkou muzea v Moravské Třebové, pak pracovala ve svobodném povolání. V roce 1983 pracovala půl roku na pile, v roce 1984 byla na volné noze a od března 1985 byla laborantkou a později administrativní pracovnicí ve vodárnách. V letech 1992–1997 opět působila v moravskotřebovském muzeu, pak znovu ve svobodném povolání. Od devadesátých let 20. století kreslí a maluje.
Keramické dílo Jany Čubrdové je vytvářeno komorními plastikami, převážně skládanými ze segmentů vytočených na kruhu. Malá část plastik je „stavěná“, bez pomoci kruhu nebo někdy jen s vloženými vytočenými detaily. Plastiky mají výšku od 15 do 100 cm. Až do 90. let minulého století se jednalo o tuhou patinovanou a jen vzácně nebo v detailech glazovanou keramiku, pak postupně přibývalo barev. Používala k tomu spreje s barevnými metalízami na auta, které jí vyhovovaly víc, než klasické glazury. Nápady, zaznamenané drobnými kresbičkami, byly nejčastěji realizovány rychle, některé nejzávažnější plastiky vyzrávaly ve svém konečném tvaru i několik roků. Názvy jednotlivých plastik jsou dokonalým klíčem k jejich duchovnímu uchopení, ať již se jedná o díla s konkrétním či abstraktním obsahem. V jejím rozsáhlém námětovém rejstříku nechybí ženské něžnosti ani busta či vytočený portrét, někdy úsměvně karikovaný. V řadě plastik se projevuje vztah mezi mužským a ženským principem, byť někdy velmi skrytě. Přelom 70. a 80. let pak prokazuje její připravenost pro zvládání monumentálních prací v interiéru i exteriéru. Závažná díla vytváří i ve štuku a umělém kameni. Názvy u závažných děl umožňují hluboké domýšlení jejich poselství. Po roce 1990 se začíná J. Čubrdová věnovat malbě, protože práce s těžkou hlínou je pro ni obtížná. Kresby na formát A4 časem opustila, protože podle jejích puntičkářských měřítek nebyly dost precizní. „Čmrkání“ kreseb na počítači ji ale zaujalo. U obrazů zkoušela používat rozlévání barev. Jako podklad používá sololit často o rozměru 50 x 45 cm. V současné době hledá nové výrazové prostředky v technice koláží, vystřihování a sestavování různých tvarů jí silně připomíná prvotní postup při tvorbě keramických plastik.
Jana Čubrdová cítí svrchovanou krásu v období duševního klidu, což je jen zčásti patrné na její sochařské tvorbě, zatímco podle jejího vyjádření se nálady v malbě projevují mnohem bezprostředněji. Na všech jejich sochařských i malířských dílech je patrné, jak sama vnímá své okolí, resp. jak ono se k ní chová.
Radovan Zejda, 2018/05
-
Monumentální a architektonické realizace
1979 Vesmír, štukový reliéf, Letecký trenažer v Pardubicích
1979 Rybičky, glazovaný keramický reliéf, vinárna Neptun v Brně
1980 Závoj, pálená hlína, plastika Smuteční síň v Moravské Třebové
1980 Let, glazovaná keramická mozaika, letiště ve Starém Městě
1981 Řeka, plastika z umělého kamene, Cementárny a vápenky v Hranicích
1981 Vyznání, štukový reliéf, Obřadní síň v Buchlovicích
1982 Růst, plastika, glazovaná keramika, sídliště Brno – Soběšická
1982 Pták, plastika, glazovaná keramika, sídliště Brno – Soběšická
1985 Východ slunce, reliéf, umělý kámen, Okresní národní výbor v Hodoníně
1988 Květ, Hnízdo, Slunce, plastiky, pálená hlína, Městský národní výbor Moravská Třebová
1989 Funerální plastika, umělý kámen, náhrobek rodiny Štouračovy, Moravská Třebová
1990 Funerální plastika, umělý kámen, náhrobek rodiny Korčákovy, Brno
1991 Funerální plastika, umělý kámen, náhrobek rodiny Golovy, Třebařov
2003 Sluneční panna, plastika, pálená hlína, rodina Komárkova, Moravská Třebová
Samostatné výstavy:
1972 Moravská Třebová, Městské muzeum
1974 Česká Třebová, výstavní síň KPVU
1974 Mohelnice, Městské muzeum
1977 Svitavy, OMDH
1977 Moravská Třebová, Městské muzeum
1979 Brno, Dílo
1982 Moravská Třebová, Městské muzeum
6. 1997 Praha, Muzeum policie ČR, keramické plastiky
2008 Moravská Třebová, retrospektivní výstava v latinské škole, výstavní síň Welen
Společné výstavy:
1968 Litomyšl, Okresní vlastivědné muzeum
1970, 1971–1978, 1985–1987 Svitavy, Okresní muzeum, každoroční přehlídky výtvarníků
1972 Moravská Třebová, městské muzeum, s Janem Jelínkem (monotypy)
1974 Mohelnice, Městské muzeum, s kolekcí Ex libris
1976 Pardubice, Východočeské muzeum, Umění bojující
1976 Muzeum Chrudim, krajská výstava dřevo – textil – keramika
1977 Městské muzeum Moravská Třebová, s Inge Popelkovou (kresby)
1979 Brno, Dílo, s Jiřinou Hartingerovou-Tobolíkovou (grafika) a Evou Brožovou (plastiky)
1979 Česká Třebová, výstavní síň, Keramika ‘79
1980 Piešťany, Socha piešťanských parkov
1980 Brno, Dům umění, výtvarníci Jihomoravského kraje k 35. výročí osvobození
1982 Moravská Třebová, Městské muzeum, s Karlem Oberthorem (grafika) a Zuzanou Oberthorovou-Popelkovou (obrazy)
1985 Moravská Třebová, JKP ROH, Výtvarníci Moravskotřebovska
1986 Moravská Třebová, Městské muzeum, s Marií Plotěnou (drásané obrázky)
1987 Třebíč, Malovaný dům, Devět moravských keramiků
1989 Trenčín, Oblastná galéria M. A. Bazovského, Bienále súčasnej československej komornej plastiky
1990 Náchod, Galerie výtvarného umění, s Romanou Rotterovou (grafika)
1990 Litomyšl, Galerie Josefa Matičky, Dům u rytířů, Výtvarná Litomyšl
1990 Moravská Třebová, JKP ROH, Výtvarníci Moravskotřebovska
7. 1991 MKS Boskovice, s dr. Hanou Horskou grafika a obrazy
13. – 28 4. 1991, Muzeum Vyškovska, Vyškov, 20 moravských autorů
1995 Svitavy, Městské muzeum a galerie, se Zdeňkem Holomým (fotografie)
1998 Moravská Třebová, Městské muzeum, s Vladimírem Čadílkem (perokresby)
2002 Moravská Třebová, Městské muzeum, s Marií Plotěnou (obrazy, drásané pastely)
2004 Kolín, Regionální muzeum, Unie výtvarných umělců středočeského kraje, Keramické setkání
2004 Mírov, Kulturní kroužek Věznice Mírov
2006 Moravská Třebová, se Zuzanou Mičkovou (obrazy) a Janem Paďourem (obrazy), kaple františkánského kláštera, Welen, Volné sdružení moravskotřebovských výtvarníků
2011 Moravská Třebová, Městské muzeum, s Vladimírem Čadílkem – Všehochuť ze šuplíku
2011 Moravská Třebová, Městská knihovna Ladislava z Boskovic, kresby
2017 Moravská Třebová, Laskavárna, malby
2017 Moravská Třebová, Městské muzeum, 1. salon moravskotřebovských výtvarníků
poznámka:
rodné jméno
Štouračová, Jana, 1942-
provdaná
Paďourová, Jana, 1942-
