Médium - kombinovaná technika , Objekt - abstraktní , Styl - expresivní , Typ malby - Malba na plátně
41 020 Kč
Původně tato strukturovaná tvorba byla zcela jiná, tmavá, ale i mé zdařilejší kousky občas projdou přeměnou, když to tak cítím.
Život mi znovu postavil do cesty někoho, kdo mi připomněl, že má důvěra bývá někdy nezištná až na úkor sebe sama.
Tyto emoce se odrazily na plátně: kombinace stříbra, zlata a rose gold. Podvědomě jsem vytvořila symboly, podobně jako Kandinský – trojúhelník jako symbol rovnováhy a duchovního růstu, polokruhy evokující pohyb a dynamiku.
Tato zkušenost, byť přinesla bolest a zklamání, podpořila můj duchovní růst. Třeba to nebyl můj příběh, třeba jsem jen byla potřebná v cizím příběhu. A všechno, co roste, někdy bolí.
Tato malba nese příběh o proměně, síle a neustálém hledání harmonie, důvěry v sebe samotnou a hlavně intuici. A že ta má funguje perfektně, jen jí více naslouchat .
V myšlenkách plných žalu, smutku, zklamání, myšlenek na minulost – když jsem potřebovala pomoc a přítomnost, zůstala jsem sama. A tak začalo vznikat něco hlubšího. Začala jsem být silná, být sama. Být silná sama. Protože jsem zažila tolik dramat, kdy má snaha byla v neustálém stínu minulosti, závisti, předsudků, kdy nikdo skutečně neviděl, čím jsem byla nucena projít. Někdy se člověk trefí, někdy mine, a někdy se také musí ztratit, aby se znova našel. To, co nosíme v sobě, totiž nikdo druhý nevidí. Má vytrvalost, snaha a neutuchající světlo, když jsem se snažila usmívat přes tekoucí slzy v zrcadle za zavřenými dveřmi.
Každý jeden můj obraz nese silné emoce a obrovskou sílu, silné ženy, která dostává dodnes silné lekce, rány, bolest, aby neopakovala vlastní chyby, anebo si je připomněla – připomněla si jejich hořkou příchuť.
Struktura a vrstvení mých materiálů potřebuje mnoho studií, mnoho praxe, mnoho času a mnoho usilovné píle. Vznikaly ve dnech a nocích, kdy jsem vlastně z ničeho vytvořila něco. Ze zamčené místnosti, a to doslova a do písmene, kde chyběl mi klíč, vznikalo mé dnes již umění. Jako diamant pod velkým tlakem. Zlomené srdce, nebyl kyslík, ruce v ohni, bezpočet vyhozených pláten, bezpočet neprospaných nocí, tělo, které mělo rány od krve – a rány nebyly jen na těle, ale také na duši, kde jizvy zůstaly navždy také.
Za každým jedinečným umělcem a za umělcem, kterého díla nesou silnou energii, stojí těžká minulost, která vám denně dýchá na paty. Nechtěla jsem toho moc, ale s málem se žít nedá. Možná proto mé obrazy nelze zachytit fotkou, ale je třeba je vidět ve skutečnosti, naživo, v realitě, teď a tady, kde jejich energie je tak hmatatelná jako slon v místnosti, je všude kolem nás.
Chtěla bych Vám ve svých obrazech předat sílu, bezpečí, hojnost, úsměv, ale primárně dětskou radost, protože ta mi navzdory všemu úskalí zbyla doposud, jako Picassovi a jako Pollock se nebojím umazat.
Jmenuji se Mgr. Nicol Vošmíková, za svobodna Rubá, vystudovala jsem právní fakultu a tvorbě obrazů se věnuji desátým rokem, strukturální tvorbě na profesionální úrovní poslední 3 roky, kdy jsem si na počátku letošního roku řekla, že bych se o svůj dar a talent, podělila s Vámi a protože nejde dělat na půl, tak je to mou primární aktivitou, přičemž jsem matkou úžasné Valentiny a studentkou Ostravské Univerzity obor pedagika,.
Můj vkus styl a cit pro detail jde vidět v mé nadčasové tvorbě, která je velice vkusná do takřka jakéhokoliv interiéru, troufnu si říci, že ve světle strukturované tvorby budu zanedlouho zářit. Každá jedna emoce je hmatatelná. Pokračuji v rodové linii, z města Ostravy, kde můj praděda Ing. Arch. Jan Rubý projektoval Novou radnici a babička Mgr. Dagmar Rubá byla malířkou. Věřím, že naše rodinné příjmení budu resprezentovat důstojně, hrdě a s láskou mi vlastní.