20 000 Kč
Co budeme dělat? Myslím, že je čas. Je čas se rozhodnout, zda zde chceme žít nebo ne. Nebo jestli chceme vůbec žít. Je čas, abychom se začali starat se o naši malou planetu a přestali jí ubližovat. A vím, že nejsem sám, kdo si tohle myslí. Tento obraz je připomínkou toho, co by se mohlo stát v blízké budoucnosti, pokud nic neuděláme. Může to být konec všeho. A nikdo si to nechce uvědomit. Všichni se chováme, jako bychom byli slepí a nevidíme, co se děje. Tak se alespoň se podívejme na toto dílo. Když se podíváme blíž, stane se trochu děsivým. Když si představíme, že polovina planety je pryč a ten astronaut by mohl být poslední žijící člověk. Poslední žijící člověk v celém vesmíru. Poslední člověk, který nakonec také zemře. A co pak budeme dělat? Nic.
Jmenuji se Misha Fryč a účelem mé tvorby je předat určitou myšlenku nebo uvědomění, aby tě navnadila k zamyšlení nad svým životem, případně nabídla možnost růstu nebo inspirovala ke změně. Je tu proto, aby v tobě probudila naději v lepší život a následně tě podpořila v jeho realizaci.
Proč tvořím? Jednoduše proto, že bez naděje a podpory bych tu sám už nebyl. Už odmalička jsem byl hodně uzavřený a bez špetky sebevědomí. Měl jsem strach mluvit a začal se vyjadřovat až díky svým prvním abstraktním obrazům. Má cesta seberozvoje začala knihou Moc přítomného okamžiku, která mi v 16-ti otevřela oči a poprvé jsem se dokázal odlišit od svých myšlenek. Postupem času jsem začal překonávat svůj strach a maloval obrazy podle svého života. Využíval jsem symboliky a vizí, které mi přicházely na dané téma a ty jsem pak přenášel na plátno. K obrazům jsem navíc začal psát své příběhy a uvědomění, které mi pomohly posunout se dál. Došlo mi, že nejsem sám, kdo si řeší jisté věci ve svém životě a že můj obraz může pomoct i někomu dalšímu. V té době jsem už pracoval ve fabrice, kde jsem se často cítil jako robot bez duše, který každý den dělá totéž. Slýchával jsem svojí duši plakat a po nocích nemohl spát, zatímco jsem přemýšlel nad tím, jestli pro mě má takový život vůbec smysl. Jediná věc, která mi smysl dávala, bylo malování. Díky několika dalším knihám a různým kurzům jsem objevil, že přeci jen existuje způsob, jak můžu udělat změnu. Nová naděje mi dovolila vytvořit vizi lepšího života a díky změně svého vnitřního nastavení jsem začal pociťovat úspěch, který mi byl později dalším důkazem, že na to opravdu mám, což mi umožnilo opustit fabriku a od té doby pracuji sám na sebe. Věřím, že naděje v lepší život může znamenat rozdíl, mezi životem a smrtí. Proto to dělám.
Umění je jako okno, skrze které k nám může naše duše promlouvat a prozařovat náš zabedněný život. Je to portál nekonečných možností, zatímco naše mysl má tendenci nás omezovat a svazovat.
A přesně tím nám připomíná, kým ve skutečnosti jsme.
Vybrané výstavy:
2023 Výstava obrazů Misha Fryč, Adélčino, Brandýs nad Labem/Stará Boleslav, Česká republikaSlavnostní otevření vily Lichtenberg, Kristýna Urbanová, Vila Lichtenberg, Choceň, Česká republika
2022 Výstava obrazů Misha Fryč, Kavárna Dvě vrány, Brandýs nad Labem, Česká republika, 2021 Art in Prague 2021, Zuzana Křováková, Aristaart, Galerie U Zlatého kohouta, Praha, Česká republika, Přehlídka 2021, Mgr. Lea G. Sehnalová, Muzeum Svitavy, Svitavy, Česká republika, 2020 Vlčí máky v Obrazech, Zuzana Křováková & Libor Adam, Bunkr REGI Base, Masná 9, Praha, Česká republika, Art in Prague 2020, PROSPIRIT s.r.o. v rámci projektu Aristaart, Galerie U Zlatého Kohouta, Praha, Česká republika, “Dream Room” International Contemporary Art Exhibition, Silvia Grassi, M.A.D.S. Milano, Miláno, Itálie, 2019 Milan Art Show, Roxana Popescu, Van Gogh Art Gallery, Madrid, Španělsko, Affordable Art Fair Milan, Van Gogh Art Gallery, Milan, Itálie, 2018 Misha Fryč Autorská výstava, Popráč, Ústí nad Orlicí, Česká republika (solo), 2017 Follow the Art Exhibition, Fabrika, Svitavy, Česká republika. Ocenění: Art Olympia 2019 – Čestné uznání