Jaromir Kiš

Na základní škole, jsem se chtěl věnovat umění, rodiče mi to zakazovali. Má učitelka umění, která mně měla ve výtvarném kroužku na základní škole, mi nabídla i stipendium na umělecké škole v Olomouci, od té doby jsem se začal zabývat zahradami, dekoracemi do akvárií i terárií, nyní jsem si uvědomil, že bych se měl znovu vrátit k výtvarnému umění - což nyní zkouším. Po rozchodu s přítelem, jsem si uvědomil, že bych se měl vrátit k tomu, a vyjádřit co cítím ve své duši a svém nitru a  dát do obrazů, touto cestou se pokouším vyjádřit své city a to co mě na srdci tíží, doufám, že do budoucna, jsem si určil, že se umění začnu věnovat, abych docílil toho, co i teď po tolika letech i moji učitelé říkali, ať se umění věnuji. Tuto možnost v sobě cítím, jako určitý posun mé osobnosti o nějaký ten krok dopředu. Doufám, že moje tvorba vychází z mého srdce a mé fantazie, kterou bych chtěl pustit ven a nábídnout ji i v sobě i Vám.  Věřím tomu, že v sobě najdu to co jsem v sobě kdysi ztratil, chci se věnovat umění a vyjadřovat tím své aktuální pocity, které v sobě nosím. Každý obraz je originální a je jakýmsi okénkem do mé důše, která je plná překvapivých momentů. Do budoucna bych se chtěl zdokonalovat. Doufám, že se moje tvorba do budoucna zlepší a bude lepši í pro Vás  abyste mně i nadále mohli podporovat. Váš Jaromír Kiš.