Zdena Zoorová

Ano, jsem vděčná, normálně upřímně vděčná za mnoho z toho, co se mi děje, co mě provází životem, ať je to růžový nebo trpký. Za to, že zlomky malovaných příběhů otvírají oči. Ale vděk musí být dobrovolný, vycházet z nitra, z toho primárního pocitu za hrudní kostí. Jinak je nesmyslný...♥