Vítejte na našem blogu, kde se ponoříme do světa umění a tvorby. Dnes budeme mluvit o inspiraci, touze tvořit a cestě, kterou umění představuje pro jednotlivce. Představíme vám Silvii Kořistkovou, výtvarnici, která se svými díly rozhodla vstoupit do veřejného prostoru a světa umění v roce 2018.

Máme v sobě všichni nutkání něco vytvořit? Silvie věří, že to začíná cestou do našeho nitra. Promlouváme s naší myslí a hledáme jiskru toho, co nás upoutá a nepustí. Pro Silvii tato cesta vede skrze barvy, tvary a struktury. Její sny tisknou své tváře do pláten, kde jsou uzamčeny na věky.

Od dětských let maluje a tvoří, ale jako výtvarnice se rozhodla sdílet své obrazy s širším publikem teprve nedávno. Nejčastěji tvoří abstraktní geometrickou malbu, kterou vnímá jako poznání, hledání harmonie a uvolnění. Pro ni se malbou abstrakcí zastaví čas a prostor kolem se sloučí s prostorem v jejím nitru. Abstrakce jsou tedy svědectvím rozhovoru s jejím podvědomím a působí proto osvobozeně a vyváženě. Připojte se k nám na této fascinující cestě poznání a inspirace.

Dnes si Anželika z Original Gallery povídala s umělkyní Silvií Kořistkovou o tom, co je pro umělce důležité, o jejích oblíbených projektech a o jejím životě v umění.

Jak vznikají témata pro vaše práce Silvie? Vaše tvorba je velice pestrá.  

Objevit v sobě nutkání něco vytvořit začíná vesměs cestou do svého nitra. Promlouváme s naší myslí a hledáme jiskru toho, co nás upoutá a nepustí. Je to cesta k sobě. 

Mé motto zní: "Má duše promlouvá štětcem."

V podstatě prvotní záměr při počátcích mé tvorby bylo nejen uposlechnout toto nutkání vnitřního hlasu a duše, ale i vyzkoušet si různá témata, která mě zaujala. Začala jsem malbou zvířecích portrétů, které jsem poté malovala na zakázku. Jenže zakázky s mazlíčky se začaly doslova hrnout a já přes samé pejsky, kočky, králíky a křečky neměla čas na svoji tvorbu, která by mě naplňovala více, kde bych se mohla svobodně vyjádřit. Má duše toužila po něčem jiném. Těžce jsem zvažovala skončit s tímto jistým výdělkem, který už probíhal přibližně 2 roky a zkusit nejisté, ale naplňující – vlastní tvorbu. Nyní je má tvorba zcela svobodná, občas nějakou zakázku samozřejmě přijmu, ale musí být dle mého cítění z tvorby a témat, kterým se ráda věnuji. Takže nyní mám svá oblíbená témata, má tvorba je velice pestrá, vytvářím různorodé série, které střídám a vracím se k nim dle nálady.

Téma „žena“ v mé tvorbě nezůstává pozadu a stává se přirozenou štací ve sledování mého okolí. Mé série jemných decentních ženských aktů jsou věnované právě studii našich vnitřních pocitů, vášní a nejistot, ochuzených o hábit strojenosti a přetvářky, který nosíme během dne. Řeč těla nelže. Rozhodla jsem se proto ztělesnit momenty, ve kterých se zamyslíme nejen nad sledovaným objektem, ale i sami nad sebou.Také se snažím ve svých malbách podtrhnout ženskost jako takovou, aby se nevytratila a zůstala navěky.

Poté tvořím barevné, strukturální abstrakce, jsou mému nitru asi nejbližší, které vnímám jako poznání, hledání harmonie a uvolnění. Malbou abstrakcí se pro mě zastaví čas a prostor kolem se sloučí s prostorem v mém nitru. Abstrakce jsou tedy svědectvím rozhovoru s mým podvědomím a působí proto osvobozeně a vyváženě. Další druh abstrakcí, které vytvářím, je série geometrických moderních, abstrakcí v metalických tónech, když v životní nepravidelnosti začnu hledat uzemnění, ucelení a řád.

Tvořím také stále pokračující sérii hudebníků a umělců v metalických odstínech, se strukturou a občas i s aplikací 24 karátových zlatých plátků. Kdy skláním neskutečný obdiv k jejich hudebnímu a nebo právě malířskému umění. A další témata. Myslím si, že to funguje přesně tak, jak se já vyvíjím a měním, tak se vyvíjí a mění mé umění. Ráda styly měním, zkouším nové věci a myslím, že je to přirozený proces v životě většiny umělců.

Které tvůrčí osobnosti jsou pro vás význačné?

Smekám před tvorbou Gustava Klimta, která je pro mne velmi inspirující. Oblíbené mám i obrazy Vincenta van Gogha, Claude Moneta, Frídy Kahlo a dalších. Ráda o nich čtu, sleduji filmy a samozřejmě obdivuji obrazy, nejlépe v galeriích naživo.

Co považujete za důležité pro umělce?

Musíte mít pořádnou chuť a nadšení učit se a pracovat, protože pokud netvoříte a nevěnujete tomu většinu času, nefunguje to. Jak se říká: "Praxe dělá mistra". Také je důležité prostředí, ve kterém tvoříte, mít svůj ateliér je velice přidaná hodnota, máte svůj osobní prostor, ve kterém vás nikdo neruší a ve kterém máte pouze své energie, uspořádání věcí a ostatní, co k tomu patří. Dále si musíte věřit a jít si za svým. Víceméně občas bojujete sám se sebou a pochybuje o sobě skoro každý, neboť jdete doslova se svojí kůži na trh, jak se říká. Odhalujete své nitro a své pocity, které vkládáte do tvorby cizím lidem. Důležitou lekcí je nenechat se srazit a zastavit okolím, případnou konstruktivní kritikou se pouze posunout dále, nenechat se odradit. Důležité je také zkoušet nové možnosti, které se nabízejí. 

Jaké podmínky nebo okolnosti ve vašem životě formují vnitřního umělce?

Formuje mě a inspiruje okolí, zkušenosti, zážitky, myšlenky, nálada, pocity a emoce. O tom bych tady mohla hovořit do nekonečna, tak raději takto stručně :-).

Myslíte si, že fakt absence komerčního zájmu na straně umělce, absolutní jistota v tom, že právě umění je tím, čím je třeba žít a zabývat se, může vést umělce k úspěchu?

Když jsem začala s malováním, měla jsem představu krásné relaxace při tvorbě. Poté zjistíte, že realita, pokud se chcete více prosadit a prodávat své obrazy je trochu jiná a více náročnější. Musíte být umělcem – něco vytvořit, fotografem – dílo vyfotit, dále marketérem a produkčním – sdílet a představit své umění na webu a sociálních sítích a na prodejních serverech. Organizovat si výstavy a vernisáže, zasílat obrazy do aukcí, účastnit se třeba i soutěží. Nakonec zmíním převozy, balení a odesílání obrazů, což je také někdy fyzicky náročná činnost. Prozatím, dělám vše sama a někdy opravdu s úsměvem vzpomínám, na svojí prvotní naivní představu poklidné relaxace u malování. Jsem ovšem vděčná za celý ten proces, který svobodně absolvuji, za to, že se má tvorba líbí, klienti a sběratelé mé obrazy kupují a vrací se ke mně i opakovaně.

A z čeho se skládá umělecká dovednost umělce u Vás?

Domnívám se, že jsou to hlavně následující aspekty. Sledování objektu, vnímání podrobností, jak na mne působí do hloubky. Vytváření příběhu a nálady. Zvládání techniky, práce s prostorem a kompozicí. Poté také skladba barev, hra světla a stínu. Používání vrstvení, různých materiálů a další. Musíte své umění také správně odprezentovat a to je někdy skutečně obrovská výzva.

Myslíte si, že kopírování v umění může pomoci umělci v hledání vlastního jazyka?

V určité míře může. Myslím si, že učit se od jiných je přirozená součást vývoje, ale podotýkám formou inspirace, ne naprostého kopírování.

Kolik času vám obvykle zabere vytvoření jedné práce? Váš čas je cenný a je důležité, jak ho efektivně využíváte. Můžete čtenářům prosím sdělit, jak dlouho trvá vytvořit jedno dílo? Je to několik hodin, dní, týdnů nebo možná měsíců? Vaše odpověď  pomůže lépe pochopit váš proces.

To je nejčastější dotaz návštěvníků na vernisážích :-). Úplně Vám na to nedokážu odpovědět, neboť při mé různorodosti tvorby je to pokaždé jiné. Například u abstrakce se postavím k bílému plátnu a začnu tvořit, vede mě to dále samo a postupně se obraz vyvíjí. Vytvářím různé další a další vrstvy, aplikuji struktury, krystalky a 24 karátové zlato. U aktů, hudebníků a květin si předem vše promýšlím, načrtnu tužkou kde, jak a v jaké pozici bude daný objekt vytvořen, takže se čas prodlouží ... Jelikož používám olejové i akrylové barvy, které mají různé doby schnutí, tak také nelze určit přesně délku tvorby. Někdy na malbu ještě přidávám olejové pastely... na závěr lakování... Také často pracuji na více obrazech najednou... proto nejsem schopna Vám na tuto otázku zcela přesně odpovědět :-)

Jaké přání od sebe zanecháte našim čtenářům?

Především chci velice čtenářům poděkova za zájem o výtvarné umění obecně. Přeji všem co největší radost z umění a aby Vám případně zakoupené obrazy vytvářely ve vašich domovech jedinečnou atmosféru. Bez vás by to nešlo.

------------

K tomuto bychom chtěli dodat, abyste si kupovali umění, které se vám bude opravdu líbit, se kterým budete chtít žít. Vždyť umění je určitě víc než jen dekorace na zdi. Podle našeho názoru je to přece jen jakési okno do prostoru, který je vám blízký. Můžeme si přát, aby se dílo vybíralo z lásky.

Závěrem bychom také chtěli vyjádřit své upřímné poděkování umělkyni Sylvii Kořistkové za tento rozhovor. Její názory a postřehy byly pro nás velmi inspirující a obohacující. Těšíme se na další spolupráci a sledování jejího uměleckého růstu a vývoje. Děkujeme.

Portfolio https://originalgallery.com/autori/silvie-koristkova