Hrana pádu

Popis díla

Existuje hranice, ke které lze doletět, ale kterou nelze překročit letem.

Hrdinové jí říkají Hrana pádu.

Před nimi ještě existuje vesmír: hmota, vzdálenost, hvězdy a směr. Za ní už tato slova postupně ztrácejí význam. Není to konec kosmu ani stěna obklopující vesmír. Je to místo, kde přestává být prostor dostatečný k tomu, aby skutečnost unesl.

Obraz zachycuje poslední okamžiky před touto hranicí. Temné vrstvy připomínají hmotný vesmír, který zůstává za výpravou. Modré, zelené a tyrkysové proudy jsou posledními strukturami prostoru, zatímco světlá oblast na horizontu už není světlem vzdálené hvězdy. Je prvním náznakem skutečnosti, která nemá vzdálenost.

Čím blíže se loď Odpověď dostává k Hraně pádu, tím méně její přístroje měří místo a tím více zaznamenávají vztahy mezi možnostmi. Směr vpřed přestává znamenat pohyb. Čas se rozpadá na několik stejně možných pokračování.

A potom hrdinové pochopí něco, na co je žádná civilizace založená na hmotě nemohla připravit:

Mimovesmír neleží před nimi.

Nelze k němu doletět.

Aby překročili poslední hranici, nebudou muset změnit místo.

Budou muset změnit způsob, jakým existují.