Památka zapomenutého světla

Popis díla

V Památce zapomenutého světla pulzuje roztříštěný svět zbytky něčeho kdysi zářivého. Pruhy karmínové planou napříč plátnem jako prchavé uhlíky, narážející do chladných ploch ceruleové modři a přízračné bílé. Textura je syrová, seškrabovaná a vrstvená, evokující časem ošlehané zdi a ozvěny hlasů, které zde zůstaly. Každý tah působí jako stopa paměti, některé živé, jiné ohlodané časem, oscilující mezi ostrostí a rozostřením.

Tato abstraktní krajina není ani tak o tom, co je viděno, jako spíše o tom, co přetrvává. Nese v sobě emoční reziduum světla, krásy spíše vzpomínané než skutečně spatřené, tepla proklouzávajícího roztříštěnou čočkou času. Viscerální pocta světlu, které kdysi bylo, a bolestná poezie jeho nepřítomnosti.