Déjà vu

Popis díla

Kombinovaná technika, pryskyřice, pigmenty, skutečné objekty, porcelánové střepy, galerijní rám, dřevěný růženec.

Zvuk tříštícího se porcelánu naplnil prostor. Modrobílá váza, která po generace zdobila domov, se rozpadla na desítky střepů. Bylo to, jako by se rozbila nejen ona, ale i kus minulosti.

V tom chaosu odhaleného zapomnění se mezi úlomky zaleskl dřevěný růženec – pečlivě skrytý uvnitř, neviditelný po celá léta.

Zlacený rám obklopuje část chaosu, jako by se snažil vnést řád do něčeho, co už nejde napravit. Kdo tam starý růženec kdysi ukryl? A proč?

Možná měl chránit rodinu, možná ukrýval příběh, který nikdo neměl slyšet. A teď, když se váza rozbila, tajemství se konečně dostalo na světlo.

Je to zvláštní pocit – jako by se to už jednou stalo. Nejen ten okamžik, ale i ta nejasná vzpomínka, která s tím přichází. Déjà vu.

Při pohledu na střepy a zapomenutý růženec se v hlavě ozve otázka: Co všechno zůstává ukryté, dokud se nerozbije naše jistota? A co vlastně znamená si něco pamatovat, když jsme to nikdy neviděli?