Rahmen auswählen
Popis díla
V abstraktním záblesku ticha se rodí tvář, jemná, téměř beztvará, a přece nezapomenutelná. Mladá dívka, na pomezí dětství a ženství, zvedá pohled vzhůru. V očích se jí zrcadlí něco víc než otázka, je vich víra.
Obrysy mizí, jako by je odnášel čas nebo sen. Tvář se rozpouští ve světle, stává se součástí prostoru, plochy i dechu. A přesto zůstává přítomna, jako křehká jistota, že naděje může být neviditelná, a přesto skutečná.
Obraz nestaví na konkrétnosti, ale na pocitu. Je to jako vnitřní hlas, který říká: "Ještě to neskončilo." Je pozvánkou k důvěře ve směr, který nelze pojmenovat, ale lze ho cítit.
Dívá se na vzhůru tam, kde slova už nestačí v očích má světlo, které se nezlomí. její tvář, jen dotek barvy a ticha mizí... a přece zůstává, někdy je naděje, jen dech, který jsme neztratili
Originální obraz Silvie Kořistkové, autorské dílo dostupné v Original Gallery Praha.