Rozhraní těla

Popis díla

Tento obraz je zároveň humanoidní figurou i částečným autoportrétem. Nejde o portrét v doslovném smyslu, ale o obraz bytosti stojící na rozhraní těla a technologie, přítomnosti a odosobnění.

Chybějící obličej je záměrný. Nepředstavuje ztrátu, ale uvolnění identity z konkrétní podoby. Oko umístěné v ose těla symbolizuje schopnost vidět pod povrch a vnímat člověka intenzivněji, než dovoluje běžný pohled.

Ruce a dotyk jsou pro mě zásadní formou komunikace, vnímání i působení. Ruce v obraze proto nejsou pouze anatomickým prvkem, ale znakem kontaktu, haptické zkušenosti, moci a jemného čtení reakcí druhého těla.

Kovové matky fungují jako připojovací body, z nichž vystupuje nabarvený vlasec vytvářející prostorovou neurální síť. Figura se tím posouvá do roviny humanoidní bytosti, ve které se organické setkává se syntetickým.

Do této konstrukce zároveň vstupuje moje vlastní fyzická stopa. Části obrazu vznikaly přímým obtiskem mého těla. Obraz tak nenese pouze motiv těla, ale i jeho skutečnou přítomnost.