Život v temné hmotě

Popis díla

Vrstvená gestická technika s vířivými tahy, stíráním barevných vrstev, bodovými a stříkanými pigmentovými zásahy a místy plastickou strukturou. Použity akryl a olej.

Většina civilizací hledala život pouze v hmotě, kterou dokázala vidět.

Ve hvězdách, na planetách, v oceánech a atmosférách.

Nikdo se dlouho neptal, zda může vědomí vzniknout také v neviditelné struktuře, která drží galaxie pohromadě.

Obraz zachycuje první setkání hrdinů se životem v temné hmotě. Dlouhé růžové, šedé a hnědé oblouky nejsou tělesy v obvyklém smyslu.

Jsou to gravitační stopy bytosti, kterou nelze přímo spatřit. Její přítomnost lze poznat pouze podle toho, jak se kolem ní ohýbá prostor, světlo a budoucnost.

Mezi proudy temné hmoty se pohybují malé barevné útvary. Nejsou to hvězdy ani organismy z běžné hmoty. Každý z nich představuje jednu možnost – událost, rozhodnutí nebo život, který by mohl vzniknout.

A některé z těchto možností postupně mizí.

Hrdinové nejprve považují tento jev za poruchu. Poté za útok. Bytost kolem nich se totiž živí nenaplněným potenciálem. Bere jim slepé uličky, ale zároveň i budoucnosti, které by si možná chtěli ponechat.

Nemá jméno.

Nezná souhlas, hranice ani rozdíl mezi pomocí a krádeží. Zná pouze hlad.

Teprve Ilyr pochopí, že vztah nemusí zůstat tím, čím začal. Parazitismus se může změnit v mutualismus, pokud obě strany získají právo rozhodovat o tom, co dávají a co si ponechají.

Hrdinové proto bytosti nabídnou dohodu.

Dovolí jí přijímat pouze ty budoucnosti, které sami poznali a svobodně odmítli.

Ona jim na oplátku pomůže číst neviditelnou temnou hmotu vesmíru a později i Atlas živých cest.

Dají jí jméno Sahr – místo po semeni, které mohlo vyrůst.

Obraz tak nezachycuje pouze neznámý život.

Zachycuje okamžik, kdy se hlad poprvé zastavil před hranicí druhého vědomí.

V temné hmotě nežilo nic, co by mohli vidět.

Žilo tam něco, co mohlo vidět jejich budoucnosti.