Marcela Macková

Jmenuji se Marcela, ale většina mi říká Máca. Vystudovala jsem výtvarnou výchovu a český jazyk, deset let jsem chodila na „zušku“ a později učila děti na základní škole. Umění mě provázelo vždy, ale chvílemi tiše. Až když se mi narodil syn, rozsvítil se mi svět znovu barvami, které jsem dřív jen tušila. Náhle jsem nesahala po štětci proto, že bych měla chuť tvořit, ale proto, že jsem musela. Protože můj vnitřní svět se najednou začal skládat z barev, vůní dětských pastelek, příběhů o lesních zvířátkách a fantazie, která překračuje logiku světa dospělých. 

Syn mi ukázal cestu zpět k radosti, k hravosti, k sobě. Tvořím naivní expresivní obrazy, někdy až absurdně barevné, jindy jemné a snové. V hlavní roli jsou často zvířátka, roboti nebo jiné bytosti, skrze které zobrazuji emoce, příběhy a lidské vlastnosti. Moje obrazy mají jednoduchý styl, ale hluboký podtext. Často v nich číhá nostalgie, která vás vrátí k dětskému já, tomu, které věřilo, že všechno je možné. A ono stále je. 

Inspiraci nacházím v běžných chvílích ve snu, v rozhovoru, v tom, jak se děti dívají na svět. Když maluju, jsem ve flow. Čas se zastaví, hudba zní, barvy tečou, a já jsem jednoduše doma. Malování je moje terapie, radost, závislost i kompas. Ve dnech, kdy netvořím, jako bych neměla křídla. Nyní mířím k dalším snům: vystavovat své obrazy, kde chci spojit umění a hravost, a video-návody, jak s dětmi tvořit. Chci rodičům a dětem nabídnout to, co mi dala malba: společný čas, fantazii a kouzlo tvoření. Moje obrazy nejsou jen dekorací. Jsou branou do jiného světa. Do světa, kde jsou city upřímné, barvy nemají hranice a kde je dovoleno snít. A já věřím, že právě tam se potkáme.