Pojďme si promluvit...

Opis dzieła

Sedí v naprosté temnotě, jen ona a malý růžový pták u jejích obrovských bosých nohou. Tělo je růžovo-žluté, jako by ho někdo namaloval přímo světlem. Je nahá, ale není křehká,  je mohutná, sebejistá, téměř monumentální. Ruce má položené na stehnech, hlavu lehce skloněnou, jako by právě naslouchala tomu, co jí pták šeptá do ticha. Obraz je rozhovor bez slov: mezi ženou a ptákem, mezi světlem a tmou, mezi silou a něhou. Tmavé pozadí ji obklopuje jako hluboká noc, ale ona září, ne jako oběť, ale jako někdo, kdo ví, že i v temnotě může být královnou. Expresivní tahy, syrová gesta, obrovské nohy jako kotvy, to vše dělá z tohoto díla jednu z nejsilnějších intimních figur.