Contempation of the eternal

Description

Zářící žlutý západ slunce není jen časem dne, ale metafyzickým prostředím, do kterého je svět ponořen.Toto světlo barví nejen vodu, ale i samotnou podstatu myšlenek. Postava zezadu je průvodcem stavem univerzální kontemplace, její anonymita je pozvánkou pro každého, aby zaujal toto místo.Hranicí jejího pohledu je hora. Její dvojí přítomnost (hmotná v dálce a ideální v odrazu) vytváří filozofickou osu díla. Jedná se o dichotomii skutečného a ideálního.A v samém epicentru tohoto dialogu mezi věčností a okamžikem jsou čajová konvice a sklenice. Jsouměřítkem jiné, lidské časovosti.Zatímco duše stoupá k obzorům, tělo si pamatuje: čaj vychladne a je třeba ho vypít. To je celé lidské drama a kouzlo: schopnost měřit ticho věčnosti tikáním vlastního času.